Proč skupiny stojí za to aneb pojďme si povídat o obavách a předsudcích o tom, jak to na skupině vypadá

Dnes bych Vám chtěla něco říct o skupinách. Od té doby, co jsem skupiny v roce 2013 začala vést, se opakovaně potkávám ze strany klientů s mnoha předsudky a obavami spojenými se skupinami. A proto jsem se rozhodla nejčastější otázky, představy, obavy otevřít a prozradit víc o tom, co vlastně skupina je a proč mnozí z těch, kteří skupinu zažili, na ni nedají dopustit.

Skupina je někdy klienty vnímána jako možnost, která je horší nebo méně exklusivní prostor než individuální práce. V psychoterapeutickém kontextu je tomu často naopak, skupinová práce je velmi exklusivní prostor, který umožňuje dostat se k tématům, které individuální práce nedokáže tak efektivně pojmenovat, nasvítit a pracovat s nimi nebo bychom se k nim dostávali jen obtížně.

Skupina je někdy takový akcelerátor procesů. Pokud jde o naše strachy, úzkosti a vztahové vzorce, ve skupině je dokážeme lépe nahlédnout a skupina nám často dodá i odvahu a inspiraci, jak s nimi naložit v našem každodenním životě.

Skupiny mohou mít různé formáty, otevřené, kde se střídají členové, uzavřené, kde je pro stanovený čas jasně definovaná a neměnná skupina, tématické nebo bez ohraničeného tématu setkávání.

Investice do skupiny

Ve skupinách často platí, kolik do nich dáme, tolik od nich dostaneme. Otevřené skupiny ze strany účastníků často nevyžadují tolik investic, mohou přijít, kdy chtějí, nevyžaduje se žádný velký závazek. Nevýhodou tohoto uspořádání bývá, že ve skupině trvá déle, než se vytvoří důvěra. Pokud neexistuje jádro skupiny, které skupinu i důvěru v ní drží, je méně pravděpodobné, že se ve skupině vždy setkávají různí lidé a tedy se pokaždé začíná skoro od začátku. Je to dobrý prostor dostat podporu, moci se svěřit lidem, kteří řeší podobné věci jako já a kde budu pochopen/a.

Uzavřené skupiny často vyžadují větší závazek – investování času a energie. Zároveň tím ale i více získáváme. Jde o setkávání v bezpečném prostředí, kde je jasné, že všichni více méně dáváme stejně a jsme spolu na místě, kde chceme na sobě pracovat a posunovat se dál. Vytváří se tak jedinečná atmosféra podpory, kde je často možné prozkoumávat, jak to je tady a teď.  Objevujeme také  vidět možnosti, které bychom si sami bez podpory  možná nedovolili.

Skupina je investice – časová, finanční, energetická. Zároveň platí, stejně jako ve většině ostatních oblastí, že čím víc do toho dáme, tím víc můžeme dostat zpátky.

Bude to jako v televizi?

Jedna z nejčastějších otázek, které dostávám ohledně skupin je, jestli to bude vypadat, jak to znám z televize. Jestli se bude taky čekat, ahoj, já jsem Pepa a jsem alkoholik, … Chci Vás ujistit, že takhle to na skupinách nevypadá. Skupiny, které jsou často vyobrazeny zvláště v amerických filmech, bývají svépomocné skupiny založené na 12tikrokovém programu. Ty probíhají bez účasti odborníků, a i proto mají velmi specifickou strukturu, která zajišťuje bezpečí.

Jak to ve skupině vypadá?

V terapeutické skupině to vypadá tak, že si spolu povídáme o tom, co se děje v životě každého. Na začátku skupiny si každý účastníků definuje záměr, s kterým do skupiny jde. Ten se samozřejmě s postupem času může měnit a vyvíjet.

Záměry, s kterými typicky chodí do procesních, tedy ne-tématických skupin, jsou například: chci se naučit více se otevřít s ostatními lidmi, chci zpětnou vazbu na to, jak to mám v partnerském vztahu, zajímá mě, jak to řeší ostatní, chci se víc poznat v mezilidských vztazích, chci udělat změnu v tom, jak se chovám k sobě, jak se chovám k lidem okolo mě,…

Skupina mi umožnila zažít sebe jinak. V bezpečném prostoru provést sondu do vlastního nitra. Se spoluúčastníky jsme si navzájem nastavovali zrcadla, které terapeuti jemně doplňovali. Skupina mi přinesla mnoho AHA momentů z procesu a zároveň držela čas pro seberozvoj, který by se jinak v každodennosti nacházel jen těžko. Zpětně jsem ráda, že jsem se skupiny zúčastnila.

Skupina má potenciál udělat velkou změnu, proto, že se v něm tady a teď dějí mezilidské vztahy. A zároveň by měla být bezpečným prostředím.

Bezpečí se vytváří tím, že skupina má jasně stanovená pravidla a kontext. Je jasné, kdy a jak a za jakým účelem se potkáváme, práva a povinnosti každého člena. Ve skupině platí pravidlo, že to, co se ve skupině řekne se nikam nevynáší, platí pravidlo stop, neboli, že každý má právo kdykoli říct stop, když nechce v nějakém tématu pokračovat nebo pokud nechce odpovídat, nebo čehokoli se účastnit, a další.

Pravidla jsou velmi často domlouvána celou skupinou na prvním setkání skupiny. Samozřejmě bezpečí je něco, co se nějaký čas buduje. I tady platí, že pokud dáme důvěru do skupiny, rychleji se vybuduje ve skupině jako v celku.

Online nebo tváří v tvář

Skupiny tradičně fungují tváří tvář a ve vnitřních prostorech. Uzavřený prostor opět zajišťuje bezpečí a soukromí a také pomáhá, aby pozornost všech členů zůstala ve skupině. Jakkoli může být příjemné mít v hezké dny skupinu ve venkovních prostorech, vyskytuje se venku velká řada rušivých vlivů, která nás odvádí pryč. Jakkoli mohou být okouzlující – ptáček, motýlek, …

Poslední dva roky s covidem nás ale naučili se kreativně přizpůsobit. Proto i skupiny probíhají v případě potřeby venku a také více on-line, než tomu bylo dříve.

Do skupiny jsem se přihlásil, protože jsem cítil, že mám problém s navazováním vztahů a také proto, že rád zkouším nové věci.
Sešla se tam výborná parta lidí která se pak scházela i mimo sezení. Rozhodně mi to pomohlo nahlédnout do svého nitra a trochu ubourat zeď mezi mnou a ostatními lidmi. Nelituji že jsem se zúčastnil a mohu jen doporučit!

On-line skupiny fungovaly samozřejmě již před covidem.  Zároveň teď jsme všichni více otevřeni a zvykli jsme si více, že v online prostoru se také můžeme plnohodnotně potkávat.

Výhodou online skupin je, že je možné potkat se bez ohledu na to, kde se každý z nás nachází a vyhneme se času k dojíždění. To se hodí pro ty, kteří například bydlí v zahraničí a stojí o práci ve svém rodném jazyce, pro ty, kteří nemají možnost na skupiny dojíždět například kvůli fyzickému postižení, pro ženy na mateřské, pro ty, kteří často cestují, pro lidi z oblastí, kde skupiny tváří v tvář nejsou dostupné atd.

K čemu je ve skupině terapeut?

Role terapeuta je důležitá proto, že drží prostor. Ošetřuje prostředí skupiny a stará se o to, co se ve skupině děje, aby se dobře zpracovalo, označilo a pojmenovalo. Neboli proto, aby to, co se děje ve skupině nebylo potenciálně více zraňující a nebezpečné než užitečné.

Líbí se mi metafora skupiny jako jízdy autem. Vyžaduje investice a větší energii k rozjetí, ale když začne jet, prostě to nějak jede. Někdy to trochu drncá, jindy je to hladká jízda. A k čemu je ve skupině terapeut? Má hned několik funkcí. Kromě toho, že už předem nastaví, jak skupina vypadá a jaký tvar bude mít, v průběhu jízdy sleduje, jak jízda jde, někdy proces přibrzdí, někdy zkusí přidat plyn. Kouká se, co to teď potřebuje. Zároveň sleduje i jednotlivé členy, jestli jdou se skupinou.

Stud a skupina

Další velkou obavou bývá: Co když potkám někoho známého? Stud je při vstupu do skupiny pochopitelný. Do skupiny často přicházíme s tím, že chceme mluvit o něčem, co neříkáme každému na potkání. Samozřejmě nikdo nemůže stoprocentně zaručit, že ve skupině nepotkáte někoho známého.

Pokud je to jen někdo, koho známe od vidění nebo s ním aktuálně nemáme velmi blízké vztahy nebo pravidelný kontakt, nebývá to na překážku pro fungování ve skupině. Je to trochu výzva otevřít se před někým, kdo nás zná i z každodenního života. Zároveň do skupiny často chodíme s tématy, o kterých se bojíme mluvit, které skrýváme a zjištění, že i tak jsme v pořádku a přijatelní, bývá velmi posilující a léčivé.

Pokud je to někdo, kdo je nám hodně blízko, někdo příbuzný atd. je to důvod, proč se domlouvat, zda je toto uspořádání vhodné a zda můžete oba ve skupině pokračovat. Velmi záleží na cíli a nastavení skupiny.

Proč bych měla jít do skupiny?

Proč byste tedy měli chtít do skupiny jít? Skupina je vhodná ve chvílích, kdy chci urychlit procesy práce na sobě, když chci pracovat na tématech, které se týkají mezilidských vztahů nebo vztahu k sobě, pokud mi v mém prostředí chybí podpora blízkých, když hledám podporu pro to udělat změnu, pokud hledám pochopeníznormalizovaní toho, co se mi děje.

Kdy terapeutická skupina není vhodná?

Samozřejmě jsou i situace a cíle práce na sobě, kdy skupina není vhodným prostředím. Pokud jste v akutní krizi je vhodné si nejprve krizovou situaci zpracovat a ošetřit, mimo případy, kdy jde o podpůrné skupiny, které jsou na tyto situace speciálně určeny. Také pokud řešíte téma, o kterém ještě nejste připravení mluvit ve skupině nebo nemáte záměr o něm začít mluvit a jiné.

Pokud váháte pobavte s organizátorem skupiny nebo svým terapeutem, zda je pro Vás skupina vhodná nebo nikoli. Řada skupin má jako podmínku vstupu krátký úvodní rozhovor, který pomůže vyjasnit očekávání a zda si s Vámi skupina sedne.

Skupina je jedno velké dobrodružství. Můžete se podívat, jaké skupiny aktuálně nabízím a kde se můžeme potkat, přímo tu–>

Šárka Kohoutková
Jsem psychoterapeutka a psycholožka a pomáhám svým klientům zvládnout trápení a temná období a najít jedinečnou cestu k sobě. Můj příběh najdete tady
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.